|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
|
International Legal Aspects of Rebuilding State Structures in Post-Conflict Areas
Mongiello, Andrej ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach Anotácia Dizertačná práca Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach sa zaoberá problematikou tvorby, akceptovania a implementácie mierových dohôd. Dôraz sa kladie na povahu, funkciu a postavenie mierových dohôd v rámci medzinárodného práva. Druhou hlavnou oblasťou výskumu je právna úprava implementácie mierových dohôd počas obdobia medzi ukončením ozbrojeného konfliktu a znovuvybudovaním spravodlivého a udržateľného mieru na území štátu, na ktorom prebiehal ozbrojený konflikt. Implementačný proces je mimoriadne zložitý a fragmentovaný, čo si vyžaduje veľké úsilie, aby bol zabezpečený efektívny a účinný výsledok celého procesu. V osobitnej časti sa zameriavame na prípadové štúdie implementačných procesov (t.j. riešenie právnych vzťahov medzi Sudánom a Južným Sudánom). Pre danú právnu úpravu sa v doktríne medzinárodného práva používa koncept jus post bellum, ktorý sa snaží nadviazať na právo ozbrojených konfliktov. Okrem jus post bellum spomenieme aj nové prístupy k medzinárodnej mediácii, Responsibility to Protect, Transitional Justice a lex pacificatoria. Výsledkami práce sú zistenia, že až na vzácne výnimky mierová dohoda nie je formálnym prameňom medzinárodného...
|
|
|
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
|
|
|
Politický marketing Sinn Féin mezi lety 1996-2007
Kratschmer, Adam ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem politického marketingu severoirské strany Sinn Féin v období mezi lety 1996-2007. Práce je rozdělena do tří kapitol na základě volebních období do Severoirského fóra a následně do Severoirského shromáždění. Sinn Féin během tohoto období prošla značným vývojem. Tento vývoj je rozdělen do fází, které následně pomohou určit, jakým typem strany je Sinn Féin v rámci typologie stran Jennifer Lees- Marshmentové. Sinn Féin se během zmíněného období přesunula ze strany orientované na produkt (POP) ke straně orientované na prodej (SOP). Strana postupně proměnila svůj přístup v politice. Z původní extrémistické strany, která není ochotná participovat na dění v zemi, se stala nejen mainstreamovou, ale také druhou nejsilnější stranou v rámci Severního Irska. Strana v průběhu několika období profesionalizuje komunikaci nejen v rámci strany samotné, ale také komunikaci strany vůči médiím. Postupně se jí podařilo vytvářet nový "produkt", který se zakládá na podpoře mírového procesu a Velkopáteční dohody. Postupem času ale strana naráží na problémy v souvislosti s polovojenskou organizací IRA, se kterou byla Sinn Féin v minulosti spojena. Vzhledem k posunu Sinn Féin na stranu orientovanou na prodej a fáze průzkumu trhu si strana uvědomila škodlivost tohoto problému a postupně v...
|
|
|
Konflikt v Severním Irsku
Kuklová, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce zkoumá, analyzuje a hodnotí mírové smlouvy podepsané během procesu vyjednávání v Severním Irsku od 60. let 20. století do roku 1998. Zároveň objasňuje jednotlivé události, které způsobily severoirský konflikt a teorii konfliktů, jejíž znalost je pro tuto problematiku žádoucí.
|
|
|
International Legal Aspects of Rebuilding State Structures in Post-Conflict Areas
Mongiello, Andrej ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach Anotácia Dizertačná práca Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach sa zaoberá problematikou tvorby, akceptovania a implementácie mierových dohôd. Dôraz sa kladie na povahu, funkciu a postavenie mierových dohôd v rámci medzinárodného práva. Druhou hlavnou oblasťou výskumu je právna úprava implementácie mierových dohôd počas obdobia medzi ukončením ozbrojeného konfliktu a znovuvybudovaním spravodlivého a udržateľného mieru na území štátu, na ktorom prebiehal ozbrojený konflikt. Implementačný proces je mimoriadne zložitý a fragmentovaný, čo si vyžaduje veľké úsilie, aby bol zabezpečený efektívny a účinný výsledok celého procesu. V osobitnej časti sa zameriavame na prípadové štúdie implementačných procesov (t.j. riešenie právnych vzťahov medzi Sudánom a Južným Sudánom). Pre danú právnu úpravu sa v doktríne medzinárodného práva používa koncept jus post bellum, ktorý sa snaží nadviazať na právo ozbrojených konfliktov. Okrem jus post bellum spomenieme aj nové prístupy k medzinárodnej mediácii, Responsibility to Protect, Transitional Justice a lex pacificatoria. Výsledkami práce sú zistenia, že až na vzácne výnimky mierová dohoda nie je formálnym prameňom medzinárodného...
|
|
|
International Legal Aspects of Rebuilding State Structures in Post-Conflict Areas
Mongiello, Andrej ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach Anotácia Dizertačná práca Medzinárodnoprávne aspekty znovuvybudovania štátnych štruktúr v postkonfliktných oblastiach sa zaoberá problematikou tvorby, akceptovania a implementácie mierových dohôd. Dôraz sa kladie na povahu, funkciu a postavenie mierových dohôd v rámci medzinárodného práva. Druhou hlavnou oblasťou výskumu je právna úprava implementácie mierových dohôd počas obdobia medzi ukončením ozbrojeného konfliktu a znovuvybudovaním spravodlivého a udržateľného mieru na území štátu, na ktorom prebiehal ozbrojený konflikt. Implementačný proces je mimoriadne zložitý a fragmentovaný, čo si vyžaduje veľké úsilie, aby bol zabezpečený efektívny a účinný výsledok celého procesu. V osobitnej časti sa zameriavame na prípadové štúdie implementačných procesov (t.j. riešenie právnych vzťahov medzi Sudánom a Južným Sudánom). Pre danú právnu úpravu sa v doktríne medzinárodného práva používa koncept jus post bellum, ktorý sa snaží nadviazať na právo ozbrojených konfliktov. Okrem jus post bellum spomenieme aj nové prístupy k medzinárodnej mediácii, Responsibility to Protect, Transitional Justice a lex pacificatoria. Výsledkami práce sú zistenia, že až na vzácne výnimky mierová dohoda nie je formálnym prameňom medzinárodného...
|
|
|
Teorie konsociační demokracie ve světle vývoje severoirského konfliktu
Ťakušová, Katarína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Diplomová práca "Teorie konsociační demokracie ve světle vývoje severoirského konfliktu" sa venuje problematike konfliktu prebiehajúceho v Severnom Írsku, a tiež možnej aplikovateľnosti teórie konsociačnej demokracie na tento konkrétny prípad. Cieľom práce je analyzovať tento dlhotrvajúci konflikt a preskúmať možnosť aplikovať jednu z najznámejších politologických teórii, ktorej autorom je holandský politológ A. Lijphart práve na prostredie Severného Írska. Tento konflikt trvajúci dlhé desiatky rokov vyvrcholil v 60. rokoch minulého storočia násilnými a krvavými stretmi znepriatelených strán, ktorý sa aktéri na čele s britskou vládou pokúšali riešiť zavedením princípu zdieľanej právomoci. Práca poskytuje analýzu celého konfliktu i jeho premeny v čase a približuje tiež jednotlivých aktérov a premenu ich postojov, ktoré stáli za posunom od násilného, ozbrojeného konfliktu k mierovému riešeniu celého sporu. Práca tak okrem analýzy konfliktu poskytne i analýzy mierového procesu, v rámci ktorého ukáže, do akej miery sa riešenie konfliktu v Severnom Írsku vyznačovalo konsociačnými prvkami. Práca si za cieľ kladie dospieť k záveru, do akej miery je možné aplikovať konsociačné riešenie na severoírsky konflikt a v čom je takéto riešenie pre severoírske prostredie vhodnejšie oproti modelu väčšinovému.
|
|
|
Turecko jako mediátor izraelsko-palestinského konfliktu : analýza dosavadní role a potenciálu do budoucna
Michálková, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Práce se bude zaobírat dosavadními, nepříliš úspěšnými mediačními aktivitami Turecka v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu a bude zkoumat jeho potenciál stát se opravdu efektivním mediátorem tohoto konfliktu v budoucnu. Izraelsko-palestinský konflikt je i mnoho dekád od svého vzniku stále jedním z nejzávažnějších problémů mezinárodní bezpečnosti a zkoumání možností jeho řešení je tedy vysoce aktuální. Turecko je státem s výjimečným postavením, neboť je na jednu stranu zemí dotyčného regionu a součástí islámské civilizace, na druhou stranu je blízkým partnerem Spojených států amerických, které jsou však i klíčovým partnerem Izraele - je zde tedy jistý potenciál pro dobré vztahy s oběma stranami konfliktu. Turecké snahy stát se mediátorem v tomto vleklém konfliktu se objevují již od počátku 90. let, a ačkoliv v éře vlády AKP došlo k postupnému zhoršování vztahů s Izraelem, které vyvrcholilo přerušením diplomatických styků v září 2011, omluva Izraele za smrt tureckých občanů na lodi Mavi Marmara, vyslovená na jaře roku 2013, odstartovala opětovné sbližování těchto dvou zemí. Tato diplomová práce se pokusí na základě analýzy předchozích tureckých mediačních pokusů a nezávislých proměnných působících na hypotetický budoucí mediační proces zodpovědět dvě výzkumné otázky: "Může se Turecko v...
|
|
|
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
|
host ::
RSS.